Zatímco prvně bylo pirátství využíváno státem a s jeho představiteli se zacházelo jako s váženými občany, později ho obchodníci i stát hodili přes palubu. A pirátství začalo čerpat z tavícího kotlíku, který v nových kolonií vznikl: své místo zde našli náboženští heretici, sociální radikálové, jako levelleři, i chudí a bývalí námezdní otroci.
Le Beaujolais Nouveau est arrivé! Nové beaujolais
je tu! To je dnes už světoznámý slogan,
který ve Francii působí jako zaklínadlo. A dnes
už nejen tam. Třetí čtvrtek v listopadu je každoročně
startovním signálem k velkému nadšení
a radosti, s nimiž davy nedočkavých pijáků
i decentních degustantů čekají na hodinu H,
kdy se nahrnou do vinárniček i honosných restaurací
ochutnat nové mladé víno.
Většinou si herce představujeme se sklenicí vína v ruce při pořádném
mejdanu v baru. Největší francouzské filmové hvězdy však svou lásku k vínu
pojaly od základu, tedy od vinic.
Když jsme zastavovali v městečku St. Gallenkirch před restaurací Muntanella
Stöbli, abychom ochutnali některý z vyhlášených štrúdlů domácí paní
RenateNetzer, netušili jsme, že nás čeká ještě jedno velké překvapení. Vlastně
svého druhu největší v Rakousku.
Rum povzbuzuje přátelství, říkají Kubánci.
Vědí o tom své – kromě tradičního doutníku
je právě tenhle destilát jejich další nejoblíbenější
neřestí, která určuje rytmus života
na ostrově a dodává mu unikátní kolorit.
Ale nejen oni – jejich rum je totiž vlajkovou
lodí světové rumové říše.
Tuniská kuchyně = kuskus. Tedy téměř. Je samozřejmě daleko bohatší a pestřejší, ale tahle obilnina tvoří základ
jídelníčku všech vrstev obyvatelstva. Přidejte ještě ovoce, ryby, olivový olej, koření – a máte základní obrázek
toho, co se v této severoafrické zemi většinou jí.
Jaký je ideální program pro milovníky vína v době, kdy na vinicích už fučí a je dávno sklizeno? Putování po vinařských
sklepích. Náš tip zní: Znojmo a rozsáhlé, veřejně přístupné sklepy společnosti Znovín, v nichž učiníte řadu unikátních objevů.
Jaká je australská kuchyně? Jedním slovem: rozmanitá. Podobně jako v Sydney, jakémsi Babylónu světa,
narazíte na lidičky všech možných národností, stejně tak australskou kuchyni vlastně tvoří všechny mezinárodní
kuchyně dohromady: italská, anglická, francouzská, asijská, arabská a já nevím jaká ještě…
Důvodů, pro něž člověk přestane jíst maso, je bezpočet a sahají od etických přes ekologické, zdravotní až
po ekonomické či náboženské. Jak rozmanité jsou však možnosti stravování, které se v běžném životě pro
vegetariána otevírají? Doma se dá uvařit leccos, ostatně třeba sójové maso má své místo v regálech obchodů
jisté už dlouho, jak přátelské jsou ale k vegetariánům stravovací zařízení? Dá se najíst „ve městě“?
Ne bez důvodu je označována za jednu z nejzdravějších kuchyní na světě: charakterizuje ji hojné využívání
rýže, různých čerstvých bylinek a zeleniny a minimální množství oleje. Kromě toho je však též
jednou z nejzajímavějších. Vietnamská kuchyně si hraje s kontrastními chutěmi, hledá vyváženost rozličných
vůní a je vynalézavá, co se přípravy pokrmů týče.
Snad každý, kdo někdy prošel kuchyní jinak než jenom cestou do koupelny, občas pomyslí na hostinu nebo
alespoň maličké gastronomické překvapení pro své nejbližší, vytvořené vlastní rukou. Ale co když chybí
dovednost a třeba i nápad? Pak není nic lepšího, než zaskočit na odbornou lekci k mistru šéfkuchaři.
Usadíte se, dáte si pivo či dvojku vína, objednáte jídlo… a při čekání na něj se jistě nudit nebudete: pozorovat při něm
totiž můžete cvrkot „na place“. Jeho aktéry však nejsou ani tak číšníci či kuchaři, vládnou mu mistři skláři s píšťalami.
Něco nesedí? Jen zdánlivě: před půl rokem otevřená restaurace Bon Apetit v Novém Boru je křehkým a tajemným světem
skla prostoupena téměř v každém ohledu.
