Sedm z jednadevadesáti evropských bank, které podstoupily test své kondice, neprošlo. Uvedl to Výbor evropských bankovních kontrolorů (Committee of European Banking Supervisors, CEBS).
Zatímco Cínu zasáhla vlna stávek, automobilka Ford posiluje svou tamní výrobu. Ohlásila expanzi svého partnerství s firmou Jiangling Motors. Jejím výrazem bude nová továrna za 300 milionů dolarů.
Řecká vláda plánuje sehnat další peníze nabídkou dluhopisů. Chce tak podpořit svou ekonomiku, zatímco vůdci Evropy diskutují o možnostech, jak státu ve stavu krize pomoci. Skrze jednu či dvě nabídky dluhopisů se v březnu řecká vláda pokusí získat částku 10 miliard eur, speciální nabídkou pro investory ve Spojených státech a Asii pak dalších 5 až 10 miliard eur. Listu Wall Street Journal to sdělili informovaní řečtí činitelé.
Minulý týden vláda prodala dluhopisy na deset let za 5 miliard eur – a prošla tak testem investorské důvěry.
Do konce května však potřebuje sehnat ještě dalších 23 miliard eur.
Detaily o nové emisi dluhopisů se objevily s tím, jak se řecký premiér Papandreou ve Washingtonu setkal s prezidentem Barackem Obamou, aby pokračoval v tlaku na podporu na obou stranách Atlantiku.
V Evropě se přitom debatuje o navrhovaném evropském měnovém fondu, který by krizí postiženým vládám pomáhal.
Nejzásadnější opozice přitom přichází od centrálních bankéřů z Německa. Obávají se totiž, že by diskutovaná instituce mohla rozvolnit finanční disciplínu v eurozóně a vyvolávat inflaci.
Sama německá vláda se však k návrhu staví s menším odporem. Kancléřka Angela Merkelová v úterý řekla, že fond by trhům mohl vyslat vzkaz, že spekulace neprojdou. Návrh však podle ní nebude realizován v dohledné době.
Prezident německé Bundesbank Axel Weber naproti tomu uvedl, že řeči o instituci, která by finančně pomáhala vládám, nejsou užitečné. „Jakákoli diskuse o bailouts je zcela kontraproduktivní. Řecko se musí soustředit na zavedení plánů na reformu rozpočtu.“ Jeho poznámka tak jen navázala na kritiku člena výboru Evropské centrální banky Jürgena Starka, podle něhož by uvedený fond vyslal „špatnou pobídku“.
Prezident Evropské komise José Manuel Barroso však v úterý sdělil, že bruselští činitelé pracují na třech otázkách: zaprvé, jak pomoci Řecku, bude-li to potřeba, zadruhé diskutují o dlouhodobých mechanismech (právě měnový fond je podle úředníků jednou z alternativ), které by pomáhaly vládám postiženým krizí, a zatřetí probírají, jak zlepšit koordinaci politiky, aby se zmenšila pravděpodobnost podobných finančních strastí.
Podle Barrosa by jistá pomoc Řecku neporušila evropsko-unijní „no bailout“ klauzuli.
Podle úředníků se některá z opatření, jako například těsnější koordinace politiky, realizovat relativně snadno, je však třeba zjistit, zda by si dlouhodobé kroky, jako by bylo založení evropského měnového fondu, nevyžadovaly změny evropských ujednání, která taková opatření vylučují.
Atény zatím jako součást řešení svých problémů vydávají dluhopisy.
V březnu by Řecko rádo získalo 10 miliard eur, uvedl nejmenovaný řecký činitel.
Řecká vláda plánuje sehnat další peníze nabídkou dluhopisů. Chce tak podpořit svou ekonomiku, zatímco vůdci Evropy diskutují o možnostech, jak státu ve stavu krize pomoci. Skrze jednu či dvě nabídky dluhopisů se v březnu řecká vláda pokusí získat částku 10 miliard eur, speciální nabídkou pro investory ve Spojených státech a Asii pak dalších 5 až 10 miliard eur. Listu Wall Street Journal to sdělili informovaní řečtí činitelé.
